προπηλακίζω
προπηλάκισιςπρο·πηλακίζω [ᾰ]
couvrir de boue, fig. c. à d.
1 insulter, outrager,
acc. Soph.
O.R. 427 ;
Ar. Th.
386 ; Thc.
6, 54, 56, etc. ; au pass.
Plat. Rsp.
536c,
etc. ; Dém.
126, 9 ||
2 reprocher en termes
grossiers ou violents : πενίαν, Dém. 312, 16, à qqn sa pauvreté.
Étym.
πρό, *πηλός.