στραγγαλίς
στραγγαλιώδηςστραγγαλίς, ίδος
(ἡ) [γᾰῐδ]
1 cordon, lacet,
Stratt. (Com.
fr. 2, 783) ; Phérécr. (Com. fr.
2, 265) ; fig.
question captieuse et inextricable, Épigr.
(Plut. M.
1033e)
||
2 c. στραγγάλιον,
Arstt. H.A.
7, 11, 1.
Étym.
στραγγάλη.