ζώω
ζῳώδηςζώω (seul. prés.,
impf. ἔζωον
et impf. itér.
ζώεσκον) ion. et
épq. c. ζάω, Od. Hés. Hdt. ||
E Prés. inf. épq. ζωέμεναι,
Od. 7, 149,
ou ζωέμεν,
Od. 24, 436.
Impf. ἔζωον,
Od. 22, 245 ;
Hés. O.
112 ; Hdt.
4, 112. Impf.
itér. ζώεσκον, Hés. O. 90 ; Bion 1, 30.
Étym. R.
indo-europ. *gweih₃-, *gwieh₃, vivre ; cf.
βίος.