Ἀγαμεμνόνειος

Ἀγαμεμνονίδης

Ἀγαμέμνων
Ἀγαμεμνονίδης, ου () [ᾰᾰ] Od. 1, 30 ; Oracl. (Hdt. 1, 67); ou Ἀγ. παῖς, Soph. El. 182, fils ou descendant d’Agamemnon ; au pl. Arstt. Mir. 106.
Étym. Ἀγαμέμνων.