Πυθόδωρος

Πυθοῖ

Πυθοκλείδης
Πυθοῖ ou Πυθοί [] adv. à Delphes, sans mouv. Pd. O. 7, 17 ; P. 11, 74 ; Sim. fr. 153 (211) Bgk ; Plat. Lys. 205c, etc. ; avec mouv. Plut. Demetr. 11 ||
E Poét. Πυθόϊ, Pd. I. 7 (6), 72.
Étym. Πυθώ.